Těhotenství je právem považováno za názornou ukázku adaptability imunitního systému a tato schopnost je také základním předpokladem úspěšného vývoje plodu. Tělo budoucí maminky dokáže tolerovat cizorodé otcovské buňky a vyvíjející se plod, ovšem za cenu potlačení svého vlastního imunitního systému. I z tohoto důvodu pak mají některé nemoci v těhotenství těžší průběh.
Léčba v různých stádiích těhotenství
Ne všechny léky je v době těhotenství vhodné užívat. K podávání léčivých přípravků je potřeba v tomto období přistupovat velmi obezřetně. Těhotenství není devět měsíců trvající, ustálený stav, jeho jednotlivé fáze se výrazně liší i z hlediska možných rizik. To, jaké léky mohou nastávající maminky bezpečně užívat, souvisí tedy především se stupněm těhotenství. „Nejrizikovější z hlediska možného vzniku vrozených vývojových vad je období vývoje orgánů embrya – tedy od 5. do 12. týdne těhotenství. Další rizikové období je kolem porodu, kdy mohou léky negativně ovlivnit jak samotný porod, tak i stav a adaptaci novorozence. Na druhou stranu je ale zbytečné, a často i škodlivé, odmítat podat těhotné ženě léky a nechat ji trpět, protože i to může mít negativní vliv na vývoj plodu,“ říká MUDr. Silvia Bajová, dětská lékařka z Nemocnice Na Homolce.
Neléčení není řešením
Jedním z nejběžnějších zdravotních problémů nastávajících maminek jsou různé horečnaté či bolestivé stavy, které samy o sobě mohou vést ke stresu, jenž se následně přenáší i na nenarozené dítě. „V případě rýmy, angíny, chřipky nebo zánětu průdušek sice zabrání imunita budoucí maminky a placentární bariéra přechodu infekce na dítě, problémem však bývá vysoká horečka, která tato onemocnění často provází. Byla prokázána možná souvislost mezi horečkou a rizikem vzniku vrozené vývojové vady do 12. týdne embrya, zvláště trvá-li vysoká teplota (nad 38 °C) déle než hodinu. Zkušenosti prokázaly, že neléčená teplota tak může být mnohem nebezpečnější než podání vhodného léku na její snížení,“ upozorňuje MUDr. Silvia Bajová.
Horečku u těhotných je nezbytné srážet pomocí zábalů a paracetamolu. Ten je považován za léčivou látku první volby po celou dobu těhotenství v dávkách do 1 500 mg/den, případně lze dávkování upravit po konzultaci s lékařem. Paracetamol je obsažen například ve volně prodejném léku Paralen® 500, který kromě snižování horečky při chřipce, nachlazení a jiných infekčních onemocněních, působí také proti různým typům bolestí – bolestem hlavy, zubů, svalů a zad. I když je z hlediska bezpečnosti krátkodobé podání paracetamolu povoleno, přesto by mělo být užívání léků s touto účinnou látkou v těhotenství jen po nezbytně nutnou dobu a po poradě s lékařem.
Zdroje:
1. Hájek, Z., Čech, E., Maršál, K.; a kolektiv: Porodnictví: 3., zcela přepracované a doplněné vydání. Grada, 2014. ISBN 9788024745299
2. PIL přípravku Paralen 500. Datum revize textu 4. 4. 2018
3. Binder, T. a kolektiv: Porodnictví. Karolinum, 2012. ISBN 9788024619071
4. Binder, T.: Farmakoterapie v graviditě. Interní medicína pro praxi 2006; 10: 447-450. Dostupné z: https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2006/10/07.pdf
5. Maňáková, E.: Léky v těhotenství. Projekt primární prevence vrozených vývojových vad. Dostupné z: http://www.vrozene-vady.cz/primarni-prevence/pdf/Leky_v_tehotenstvi.pdf
6. Novosadová, M.: Racionální terapie bolesti v těhotenství. Praktické lékárenství 2014; 10(4): 126-129. Dostupné z: https://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2014/04/02.pdf
7. Nosková, P.: Léčba bolesti během gravidity a laktace. Medicína pro praxi 2011; 8(9): 370-373. Dostupné z: https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2011/09/06.pdf
8. Kostiuk, P.: Léčba bolesti a horečky v těhotenství a laktaci. FarmiNews 2011; 2:10-11. Dostupné z: http://www.edukafarm.cz/data/soubory/casopisy/14/farminews_2_tehotenstvi.pdf
9. Záhumenský, J.: Působení mikroorganizmů na vývoj plodu. Projekt primární prevence vrozených vývojových vad. Dostupné z: http://www.vrozene-vady.cz/primarni-prevence/pdf/Infekce_v_tehotenstvi.pdf