Co o nich prozradí známý šéfkuchař Martin Kortus?
BORŮVKY
Borůvky jsou takový malý modrý zázrak. Jsou bohatým zdrojem pektinu, který snižuje hladinu cholesterolu a má silné antioxidační vlastnosti, takže působí proti stárnutí a zlepšují krevní oběh. Látky v nich obsažené navíc podporují tvorbu kolagenu a pomáhají zlepšovat stav kůže. Obsahují vitamíny A a C a řadu prvků, jako je fosfor, vápník, hořčík, sodík nebo železo.
Borůvky a stres
Borůvky jsou chutným „lékem“ proti stresu. Čím větší stres prožíváme, tím více borůvek bychom měli sníst. Toto zjištění máme i od lesní zvěře, která je vyhledává při silném stresu, například v období říje. Vysoce účinné bio-látky borůvek uklidňují nervy. Jen pozor - v nadměrném množství mohou způsobovat průjem. Na druhou stranu sušené borůvky se odnepaměti používaly k léčení průjmu a otravy z jídla.
Co o borůvkách říká Martin Kortus? „Borůvky se nedají dlouho uchovávat, je třeba je rychle zpracovat a zkonzumovat. Borůvky, které nejsou určeny k rychlé spotřebě, můžeme zmrazit, zavařit nebo usušit. Já sám je mám nejraději především syrové nebo s hnědým cukrem a smetanou.“
JAHODY
Báječná chuť jahod přitahuje nejen děti. Ani dospělí neodolají lákavě červeným a šťavnatým plodům, při pouhém pohledu se jim sbíhají sliny v ústech. Lesní jahody se sbíraly již v době kamenné, nehrály však ve výživě žádnou velkou roli. To se změnilo až s pěstováním zahradních jahod z amerických druhů v 18. století. Díyk tomu máme k dispozici bohatý zdroj vitamínů B a C a důležitých prvků: magnézia, draslíku, železa, zinku, mědi či fosforu.
Jahody a jejich síla
Jahody jsou ideální ovoce pro očistnou kůru. Jsou dárcem životní síly a energie. Lidský organismus je po milionech let vývoje na jarní přísun aktivity, slunce, ovocných vitaminů a stopových prvků, ideálně uzpůsoben.
Jahody jsou nejlepší čerstvé. Skvělé jsou i jahodové dezerty a lahodné džemy a o jahodových knedlících je nadbytečné se zmiňovat. Favorit Martina Kortuse jsou jahody nakrájené zakápnuté šťávou z limetky a s trochou cukru. Doporučení: jahody je nejlépe konzumovat ve dvou, protože zvyšují sexuální touhu.
MALINY
Maliník je nejstarší ovocnou rostlinou a jeho plody jsou z nutričního hlediska nejhodnotnější. Obsahují velké množství vlákniny, vitamínů a minerálů, jako je hořčík, vápník, železo. Rozmanitost chuťových nuancí početných odrůd maliníku je obdivuhodně velká. Zcela nenapodobitelné je jemné aroma malin, dané zvláštním složením obsažených látek.
Šťavnaté, sametově jemné, měkké maliny se na jazyku přímo rozplývají. Každý plod je lahůdkou sám o sobě. Řeklo by se, že je škoda je zpracovat na džem. Ale právě ten uchová jejich lahodné aroma do zimy a připomene nám slunečné letní dny.
Malinová kúra
Maliny obsahují mnoho biotinu. Tento vitamin krásy z komplexu vitaminů B obsahuje síru, důležitou pro zdraví a vzhled kůže, nehtů a vlasů. Člověk si dokáže vyrobit biotin sám, ale pouze při zdravé střevní flóře. Převážnou část této životně důležité látky totiž produkují bakterie a např. antibiotika bakterie ve střevech ničí. Malinová kůra tak může zlepšit zdraví. Stačí po několik dnů jednou denně sníst jakýkoliv pokrm s malinami.
„Maliny nelze dlouho skladovat, protože jsou velice choulostivé a rychle plesniví. Jsou navíc náchylné k otlačení. Zpracujeme je tedy podle potřeby. Doporučuji k snídani s müsli a jogurtem,“ říká Martin Kortus.
RYBÍZ
Rybíz je nejrozšířenějším druhem drobného ovoce u nás. Červený, bílý nebo černý rybíz, je to vlastně jedno. Jezte jakýkoliv, protože všechny druhy tohoto letního ovoce jsou zdravé, plné vitamínů a jsou ideální svačinkou do letních dnů. Zajímavostí je, že černý rybíz obsahuje až čtyřikrát víc vitaminu C než pomeranče. Rybíz nabízí také vysoký obsah vitamínů PP a E, které posilují odolnost našeho těla.
Vitalizující rybíz
Mnozí křiví tvář, sotva se rty dotknou bobulky červeného rybízu a ještě dříve, než ji polknou. Ovoce jim připadá strašně kyselé. Můžeme se ale vzít bílý či černý rybíz, které chutnají zcela odlišně.
I kdybychom se však museli do rybízu nutit, přemáhání se vyplatí, protože jeho účinky jsou nedozírné. Aktivizující účinek rybízu na celkovou látkovou přeměnu v rozmezí 90 minut je vědecky prokázaný. Šťáva z černého rybízu je považována za dobrý prostředek proti horečkám, kašli a chrapotu. Sníme-li 30-40 bobulí rybízu, pokryjeme tím celou denní potřebu vitaminu C.
K rybízu si Martin Krotus připravil tyto rady: „Rybíz bychom neměli příliš dlouho skladovat a pokud možno ho rychle po nákupu zpracujeme nebo zkonzumujeme syrový. Bobule černého rybízu se silnou slupkou mají intenzivní kořenité aroma a používají se např. na zavařeniny a léčivé šťávy nebo k přípravě francouzského likéru cassis.“
