Lidé konzumovali rostliny s obsahem kofeinu od pradávna. V současné době je kofein součástí mnoha nápojů, ale i „pevných" potravin. Kofein se nachází především v kávě a čaji. Přidává se také do kolových a energetických nápojů. Kofein je obsažen i v některých dezertech a delikatesách jako jsou čokolády, zmrzliny, bonbóny. V neposlední řadě se kofein přidává do výživových doplňků určených na podporu snižování nadváhy a také ke zlepšení sportovních výkonů. V minulosti se kofein spolu s kyselinou acetylsalicylovou (např. vrba bílá) používal v medikamentech určených k potlačení bolesti a horečky.
Fyziologické účinky kofeinu. Kofein je biologicky aktivní látka, která má na lidský organismus mnoho fyziologických účinků. Ze studií ani z pozorování běžného života lidí není známo, že by kofein při přiměřené či střední konzumaci kofeinových nápojů škodil lidskému zdraví nebo byl příčinou onemocnění. Konzumace kávy v přiměřeném množství působí pozitivně na psychiku, zlepšuje náladu, soustředěnost, pozornost, ostražitost a celkově tělesnou i duševní výkonnost.
Kofein nejenže zlepšuje náladu a pocit duševní pohody, ale dokonce dokáže zmírnit a někdy úplně odvrátit bolesti hlavy. Urychluje čas reakcí a zlepšuje vizuální a sluchovou bdělost. Tyto příznivé účinky kofeinu se dají dobře využít například při řízení motorových vozidel, ale také při jiných činnostech vyžadujících zvýšenou pozornost. Kofein má taktéž povzbudivé účinky na centrální nervovou soustavu (CNS). U mnohých lidí se nedoporučuje, aby kofeinové nápoje pili v pozdních večerních či nočních hodinách. Kofein rovněž zvyšuje fyzickou výkonnost a podporuje vytrvalost při tělesné aktivitě a cvičení.
Obavy z nežádoucích účinků kofeinu jsou zbytečné. Někdy se kofeinu a kofeinovým výrobkům dávalo za vinu, že mohou mít nežádoucí účinky na náš organismus, avšak v přiměřené míře konzumace kofeinových nápojů u zdravých dospělých jedinců ke zdravotním potížím nedochází. Jako příklad můžeme uvést přehnané obavy z dehydratace a zvýšení krevního tlaku po kofeinu. I když má kofein mírné močopudné účinky, podle výsledků odborných studií1 přiměřená konzumace kávy (do 300 mg kofeinu denně, resp. do 2 - 2,5 mg kofeinu/kg tělesné hmotnosti denně) významně nezvyšuje celodenní tvorbu moči, a proto
výrazně neovlivňuje úroveň tělesných tekutin. U lidí, kteří nepijí kofeinové nápoje pravidelně, může vysoká nárazová dávka kofeinu dočasně trochu zvýšit krevní tlak nebo zrychlit srdeční frekvenci. U lidí, kteří pijí kofeinové nápoje pravidelně, k takovýmto účinkům nedochází. Přiměřené dávky kofeinu (denní konzumace kofeinu do 300 – 400 mg představuje asi 4 až 6 šálků kávy) u dospělých zdravých jedinců nezvyšují riziko hypertenze.
U pacientů s vysokým krevním tlakem, pokud dlouhodobě konzumují kofeinové nápoje s dávkou kofeinu do 300 mg denně, se krevní tlak nezvyšuje. Ani v těhotenství se ženy nemusí úplně vzdát kofeinových nápojů. Dávky přijatého kofeinu by však měly být nižší (do 150 mg kofeinu denně). Na druhou stranu kofein zvyšuje tvorbu a vylučování žaludeční kyseliny, která může u některých lidí dráždit sliznici žaludku a při refluxní chorobě i sliznici jícnu. Platí pravidlo, že lidé mohou být rozdílně citliví na kofein. Jedni ho snesou více, ale někteří jsou citliví i na malé množství. Jsou lidé, kteří kofein tráví pomalu, tito jedinci bývají citliví i na malé dávky kofeinu. Pacienti, kteří jsou nemocní nebo se léčí se srdcem, by měli konzumaci kofeinových nápojů konzultovat se svým ošetřujícím lékařem.
Obsah kofeinu v nápojích. Obsah kofeinu je v různých nápojích odlišný. Jeden šálek kávy má běžně 65 - 175 mg kofeinu. V jednom balení energetických nápojů bývá zhruba 80 mg kofeinu. Jeden šálek čaje má kofeinu o něco méně asi 50 mg. Na druhé straně 250 ml kolových nápojů má pouze 25 - 32mg kofeinu a nejméně kofeinu obsahuje hořká čokoláda; v 30 g hořké čokolády je jen 20 mg kofeinu. Podle nedávno publikovaných údajů přijímá 92% dospělých jedinců a 87% mladistvých kofein i z jiných zdrojů než z energetických nápojů, a to z kávy, z čaje a z kolových nealkoholických nápojů. Energetické nápoje se podílejí na celkové konzumaci nealkoholických nápojů pouze 1%.
Kofein a výživa sportovců. Podle společného stanoviska Americké dietologické asociace, Společnosti kanadských dietologů a Americké vysoké školy sportovní medicíny2 kofein zvyšuje fyzickou výkonnost. Předpokládá se, že za potenciální podpůrné účinky kofeinu na fyzické a sportovní výkony jsou zodpovědné stimulační účinky kofeinu na centrální nervovou soustavu a snížení vnímání úsilí s lepší mobilizací volných mastných kyselin a svalového glykogenu. Kofein, pokud se používá v přiměřené míře, nezpůsobuje dehydrataci ani elektrolytovou nerovnováhu sportovců. Energetické nápoje s obsahem kofeinu by se však neměly kombinovat s jinými stimulačními látkami ani s alkoholem.
Vědecké stanovisko EFSA o bezpečnosti kofeinu. (European Food and Safety Authority = Evropský úřad pro bezpečnost potravin). Dne 15. 1. 2015 vydala EFSA návrh vědeckého stanoviska o bezpečnosti kofeinu a zahájila zároveň veřejnou diskuzi na toto téma, která se ukončila dne 15. 3. 2015.
Po přehodnocení relevantních připomínek třetích stran se očekává, že EFSA vydá koncem dubna definitivní vědecké stanovisko o bezpečnosti kofeinu, které by se mělo publikovat v květnu 2015. Nepředpokládá se však, že by v návrhu došlo k zásadním změnám.
Mezi předběžné klíčové závěry EFSA patří následující tvrzení3:
* Jednotlivé dávky kofeinu do 200 mg (odpovídá dávce 3 mg/kg tělesné hmotnosti pro 70 kg vážícího dospělého člověka) nevyvolávají obavy o bezpečnost u dospělých jedinců (18 – 65 let), a to ani v případě, že kofein byl konzumován méně než dvě hodiny před intenzivním cvičením. Je nepravděpodobné, že by takovéto dávky kofeinu mohly způsobit významné změny krevního tlaku nebo ovlivnit průtok krve v myokardu. Také není žádný předpoklad, že by uvedené dávky měnily stav hydratace nebo tělesnou teplotu jedince.
* Celodenní dávky kofeinu do 400 mg nevyvolávají obavy o bezpečnost u dospělé populace s výjimkou těhotných žen.
* Celodenní dávky kofeinu do 200 mg u těhotných žen nevyvolávají žádné obavy o bezpečnost plodu.
* Jednotlivé dávky kofeinu do 200 mg a celodenní dávky kofeinu do 400 mg u kojících žen nevyvolávají obavy o bezpečnost zdraví kojence.
* U dětí (3 – 10 let) a dospívající mládeže (10 – 18 let) není dostatek informací pro to, aby se daly stanovit bezpečné dávky kofeinu. Panel expertů EFSA však považuje denní příjem 3 mg/kg tělesné hmotnosti/den, podobně jako u dospělých, za bezpečný i pro děti a mládež.
* Jednotlivé dávky kofeinu 100 mg mohou zvýšit spánkovou latenci (dobu potřebnou k usnutí) a zkrátit čas spánku u některých dospělých.
* Je nepravděpodobné, že by další látky, které se nachází v energetických nápojích (např. taurin nebo D-glukurono-y-lakton), případně alkohol měly nepříznivé interakce s kofeinem.
MUDr. Peter Minárik, ONLIFE, 20. března 2015
