Hospodaření organizmu s vodou významně ovlivňuje prostředí a vykonávaná činnost. Důležitou úlohu má vlhkost vzduchu, která působí na odpařování vody z plic a z povrchu těla.
„Optimální vlhkost prostředí je mezi 50 a 60 %. Obvyklá vlhkost v místnostech s ústředním topením nebo klimatizací je však pouze 20–25 %. V takovém prostředí se z povrchu těla odpařuje podstatně více vody. Příliš vytopené místnosti s ústředním topením nebo místnosti klimatizované jsou obecně sušší a potřeba tekutin výrazně stoupá,“ vysvětluje nutriční terapeutka Mgr. Tamara Starnovská, předsedkyně Sekce výživy a nutriční péče. Pokud činnosti v suchém prostředí vyžadují větší pohybovou aktivitu nebo delší mluvení (například učitelé), potřeba tekutin dále stoupá (na vrub prostředí o 1 l za pracovní dobu, u mluvčích o 2 l).
Denní příjem a výdej tekutin by měl být v rovnováze. Nejjednodušším ukazatelem vodní bilance je barva moči. V případě dobré hydratace organizmu je moč čirá, světle žlutá, zatímco tmavě žlutá moč je známkou dehydratace. Tekutiny získává tělo především v nápojích a pak v potravě. „Při ztrátách vody (v potu, moči, stolici) dochází také ke ztrátám minerálních látek, které řídí rozložení tekutin v těle. Minerální látky je proto potřeba doplňovat. Pro každodenní konzumaci se hodí slabě nebo středně mineralizovaná voda s nízkým obsahem sodíku a vyváženým poměrem minerálních látek. Výhodný je obsah životně důležitých minerálních látek (draslík, hořčík, vápník) v dobře dostupné formě, které lidské tělo dokáže lehce vstřebat a využít,“ doporučuje Mgr. Starnovská.
Správná hydratace organizmu je jednou ze základních podmínek i kvalitního fyzického výkonu. Při ztrátě tekutin na úrovni 1 % tělesné hmotnosti začíná klesat výkonnost, soustředěnost nebo motivace, mohou se objevovat svalové křeče. Při ztrátě tekutin na úrovni 2 % klesá výkon už o 20 %. Při 5 % dehydrataci hrozí přehřátí, oběhové selhání a šok. „Zimní měsíce jsou specifické v tom, že subjektivně nepociťujeme potřebu pít, přestože tekutiny ztrácíme také. Pracující svaly stále produkují odpadní teplo, kterého se musí zbavit pocením, stále při aktivním pohybu více dýcháme, což způsobuje další ztráty tekutin,“ upozorňuje výživový specialista Ing. Petr Havlíček, poradce v oblasti sportovní výživy a životního stylu.
Zimní měsíce jsou spojeny také s celou řadou společenských událostí (plesy, party, taneční), které se sice nekonají v chladném prostředí, zato obvykle v prostředí s vyšší teplotou a sušším vzduchem. „Vyšší teplota, suchý vzduch, pohyb a konzumace alkoholických nápojů kladou vyšší požadavky na kvalitní pitný režim. Proto nesmíme zapomínat dostatečně pít, nejlépe čistou vodu nebo ještě lépe přírodní minerální vodu s vyváženým poměrem minerálních látek, které naše tělo nezatíží, ale vzpruží. Následky bujarých veselic totiž organizmus zvládne mnohem lépe, když bude dostatečně hydratovaný,“ radí Ing. Havlíček.
Se sportovním, konkrétně tanečním výkonem má spoustu zkušeností tanečník, choreograf a herec Marek Zelinka. Jakou roli hraje v jeho aktivním životě pitný režim? „Během taneční kariéry jsem dostával spoustu rad, které se týkaly i životosprávy a pitného režimu, ale nebral jsem je vážně a neřídil se jimi. Nicméně praxe mě naučila, co mému tělu vyhovuje, kdy se cítím lépe. Postupně se ukázalo, že když hodně piju, jsem víc v pohodě, cítím se svěží, že mi zkrátka voda pomáhá. Takže už nějakou dobu piju hodně, zejména na tréninku,“ říká Marek Zelinka.
